ZPRÁVY Ubytování v plzni Plzeň

Z pootevřených oken hotelu Continental vylétnou první akordy svižného swingu a parket se brzy zaplní tanečníky – ženami v květovaných šatech a muži v uniformách. Československo je svobodné a Plzeňané slaví konec války společně s příslušníky americké armády, pro něž dlouhé boje skončily právě v západočeské metropoli.

V kavárně plzeňského hotelu Continental se stylově snídalo už v době první republiky, a i dnes zve na výborné snídaně – například na vyhlášená vejce Benedikt nebo moučníky inspirované dobovými kuchařkami. Po několikaměsíční odmlce způsobené koronavirovými opatřeními se kavárna znovu otevírá ve středu 9. září 2020.

Na květnové dny roku 1945 vzpomínají pamětníci jako na dobu, v níž se smíchaly všechny radostné barvy, zvuky a vůně do jednoho kouzelného slova – svoboda! Když do Plzně 6. května vjely první americké tanky a džípy, ulice ožily nadšením. Mnohým dívkám a ženám přinesl konec války ještě něco navíc – lásku. Zamilovala se i krásná hoteliérka Eugenie Ledecká, kterou pár měsíců před tím zatoulaná puma připravila o část rodiny a o manžela, jehož si vzala z povinnosti.

Koncem druhé světové války se spojenecké nálety na Plzeň stupňovaly. Bomby byly namířeny na Škodovku, která vyráběla pro říši. Naposledy se nad plzeňským nebem letadla rozhučela 25. dubna 1945. Plzeňany před náletem varovalo vysílání BBC. Věděli, že zase budou muset do krytu. Jak to v podzemí vypadalo? A jak tíseň, hlad i nejistotu naše (pra)babičky a (pra)dědečkové přežili? Jejich příběhy a statečnost inspirují dodnes.

S příchodem jara zkrášlovaly stoly našich (pra)babiček první květiny. Jak nápadité byly, záleželo na společenském postavení. Ve skromných domácnostech se hospodyně těšily z vlastních narcisů nebo sněženek. Květinové vazby v bohatších domech, restauracích a hotelech byly okázalejší. Mezi květiny se přidávaly větvičky bříz nebo borůvčí, které je populární i dnes. Pokud vás jarní květiny zajímají, přijďte se 21. března podívat do hotelu Continental v Plzni.

Hotel Continental je pojem. Když se zmíníte před starší generací Plzeňanů, přimhouří oči a zavzpomínají na mládí, kdy se do „Kontíku“ chodilo tančit a pít víno. To bylo za komunistů. Ještě dříve hotel dýchal prvorepublikovou noblesou a odehrál se v něm příběh, který by si zasloužit promítnout na hollywoodská plátna. Je v něm totiž všechno, co má románový příběh mít. Mrazivé ovšem je, že se skutečně odehrál.